LOTYŠSKO samo sobě říká LATVIJA, navzdory tomu, že si je cizinci pletou s Litvou. Název Lotyšsko prostě Lotyši nepoužívají. Skutečnost možná souvisí s tím, že jich v Lotyšsku žije jen 60%. Ostatní obyvatelé Lotyši nejsou. V každém případě ale patří k pobaltským národům, které byly původně tři, ale někdejší Prusko vymazali z mapy současní germánští Prusové. Dnešní dva pobaltské národy nejsou ani Slované, ani Germáni, ale jejich jazyk patří k nejstarším indoevropským, které nemají s jinými nic společného. Obyvatel Lotyšska je s bídou dva miliony, Lotyšů tedy 1 mil. 200 tisíc. Většina jich bydlí v Rize. V minulosti nikdy neměli vlastní stát a od 13. do 20. století přežívali jen dík své zarputilosti pod německou Hansou, Dány, Švédy nebo Rusy. Po 1.sv. válce si užili chvilku samostatnosti a po rozpadu SSSR se osamostatnili znovu. Některé dějinné události měli Lotyši poněkud kuriozní. Po první sv.válce se Rusko Lotyšska zřeklo na základě Brest-litevského míru a Lotyšsko připadlo Německu. Německo se ale po válce zhroutilo a v bezprizorním Lotyšsku se odehrával vnitřní boj všech se všemi. Dramatický čas prožili Lotyši během 2.sv. války, kdy se na jejich, zřejmě strategicky významném území, střídali Němci s Rusy vždy za potlesku poloviny obyvatelstva.
Lotyšsko je jen o málo menší, než naše republika a je málem z poloviny zalesněné. Les je ovšem podmáčený, bahnitý, plný jezer, slatin a rašeliny. Nejvyšší kopec sotva přesahuje 300 m. Náleží jim ale kus pobřeží v dlouhém Rižském zálivu. Je zajímavé, že Lotyši nemají v Baltu ani jeden ostrov, zatím co Estonci jich mají patnáct set.
Za těchto okolností je otazné, proč do Lotyšska vlastně cestovat. Skutečnou perlou země je národní park Gauja, kterým protéká stejnojmenná řeka. Zařezává se do písčitých a pískovcových břehů nečekaně hluboko, načervenalý pískovcové skály dosahují výšky až 90 m. Řeka není těžká, sem tam se v peřejích trošku rozběhne a u města Valmiera dokonce vytváří pěkný slalomový úsek. Kromě podemletých jeskyní v povodí, můžeme navštívit i největší lotyšskou Guttmanovu jeskyni. Protože máme Moravský kras za humny, jeskyně nám dech sotva sebere. V lotyšských lesích se úspěšně schovávali během dramatických časů nejrůznější skupiny partyzánů, lesních mužů, lesních bratří, lotyšských střelců a ustupujících příslušníků lotyšské divize Waffen SS. Kromě těchto pestrých bojových skupin žijí v lotyšských lesích také medvědi, vlci, rosomáci, jeleni a drobná zvěř suchozemská, vodní i ptačí. Národní park se může pochlubit také řadou zajímavostí, které vytvořila lidská ruka. K nejznámějším patří křižácké hrady Sigulda, Turaida a Simulda, samotné město Sigulda s luteránským kostelem a bobovou dráhou, na které se jezdí i jeden ze závodů světového poháru. Středisko je zpestřeno řadou atrakcí typu zavěšených lan nad řekou, kudy sem tam prosviští nad hlavami vodáků pištící zavěšený turista.
Bez zajímavosti není ani největší letovisko Jurmala, nejznámější vodopád Venta Rapid, vysoký pouhé dva metry, ale zato široký málem 300 metrů. Přesně tak dlouhé lano potřeboval borec, který přešel Niagaru. Na Baltu navštívíme i největší lotyšský přístav Ventspils, něco jako hrad v ústí řeky Venty. Příliš světoznámých vědců, sportovců a umělců z Lotyšska nepochází, jeden ale do světa pronikl. Krokodil Dundee z Austrálie, původně Lotyš z městečka Dundage.
Zajímavým zakončením naší šestidenní plavby bude hlavní město Riga. Název je německá zkomolenina slova ringa nebo ringe, tedy zakulacený, zahnutý, smyčkovitý, čímž se zřejmě myslí zákruty řeky Daugavy neboli Západní Dviny , před tím, než skončí ve slaných vodách Rižské zátoky.
V Rize mají plno zajímavých objektů. K nejznámějším patří katedrála, hrad, zámek, městské hradby a historické domy Dům Černohlavců nebo Tři bratři. Rigou se dá na kajacích prokličkovat spletí kanálů,
kterými proplujeme po splutí naší řeky Gauja až do centra hlavního města. Závěrem zbývá už jen okusit slanou vodu na nejsevernějším mysu Lotyšska, poloostrovu Kolka, někdejším kultovním místem vikingů.
TERMÍN: 7. – 18. 6. 2023 (12 dnů) a 4. – 13. 8. 2023
CENA: 10 800 Kč
V ceně je doprava osob a materiálu a obslužná doprava během plavby.
V ceně není případné zapůjčení plavidel s příslušenstvím, které po dohodě zajistíme, vstupy, poplatky za kemp.
OBTÍŽNOST: lehká až střední
Program:
1.den V 8.00 odjezd od Vikingtouru, Ostrava, Czestochowa, Warszawa, Augustów / nocleh u jezera.
2.den Kaunas, Riga, Strenci, u řeky Gaula tábořiště, nocleh. / říční km 192 od ústí /
3.den Začátek plavby Strenci- Jaunaraj, tábořiště nad městem Valmiera vlevo, / km 159/
4.den Jaunarak- tábořiště Sapa, vlevo, u vesnice Lici, / km 137/
5.den Sapa- tábořiště Cesu plosti , vpravo u města Cesis,/ km 102 /
6.den Cesu Plosti- kemp Dainas vpravo, u města Sigula,/km63/
7.den Dainas-kemp Vangaži,vpravo, konec NP , silniční most, /km 42/
8.den Silniční most – odbočka Gauja kanálu , vlevo, konec plavby po řece, /km 5 /
9.den Přes jezero Baltezers do města Riga a do řeky Daugawa, kemp Riga / plavba 20 km městem
10. Mikrobusem přes Juermalu na mys Kolka, nejsevernější v Lotyšsku
Obeplutí nejsevernějšího mysu Lotyšska Kolka, národní park Sliteres. Kdo bude mít štěstí, uvidí
mořského orla. / 20km plavba/
11. Mikrobusem přes Ventspils a Klajpedu do Augustówa, nocleh na tábořišti .
12. Přes Warszawu do Brna. Příjezd ve večerních hodinách.
INFORMACE:
Mikrobusem s přívěsem na lodě pojedeme přes Polsko a Litvu do Lotyšska. Během 6 dnů splujeme řeku Gaula o délce 160 km. Není těžká, ale zábavná, lehké peřejky, skály, jeskyně., pěkná čistá tábořiště, pískové břehy, les, hrady, vesnice, Riga. Prohlídka města na kajacích i pěšky. Jednodenní plavba po moři kolem nejsevernějšíh mysu Lotyšska Kolka. Dvoudenní jízda do Brna.