Boka kotorská
Pohoří Prokletije
NENÁROČNĚ AUTEM, PĚŠKY, NA KOLE A NA KAJAKU
Černá Hora, jedna z nejtajemnějších a zároveň nejkrásnějších je ve skutečnosti bílá pro množství vápencových a dolomitových hor a skalisek. První návštěvníci ji ale viděli dozajista z moře a nad mořem vystupuje tmavé zalesněné pohoří Lovčen, dosahující krkonošských výšek. Právě při tomto pohledu z moře se stala navždy Černou. Černá Hora je hornatá a není větší, než Jihomoravský kraj. Lidí tam žije ale málo, celkem okolo 600 tisíc, z toho 80 % Srbů, tedy Černohorců, menšinově pak Albánci a Bosňáci. V současnosti je tato malá a zdálo by se bezvýznamná země, členem NATO a platí se tam eurem. Stejně výjimečná je také minulost Černé Hory, která sice kráčela dějinami společně s okolním Balkánem, ale přece jen bychom našli v jejím vývoji řadu odlišností. V raném středověku ovládala území tři knížectví a dokonce království s královským městem Cetinje. Když začala nebývalý tlak na Balkán vyvíjet Osmanská říše, uprchli Černohorci hromadně do hor a Turkům se nikdy nepodařilo celou zemi ovládnout. Podobně se chovali domorodci také v době první a druhé světové války vůči Rakousku, Itálii a Německu.
Je toho hodně k vidění v tomto hornatém, nepříliš rozlehlém kraji. Hned první na řadě je pohoří Durmitor, dosahující tatranských výšek. Podivný název má možná původ v latinském dormire – spát, usínat, protože prý vojáci římských legií po přechodu pohoří usínali únavou. Pěkná, leč málo pravděpodobná pohádka.
Černá Hora je dnes ekonomicky postavena na turistickém ruchu a pohoří Durmitor s kaňonem Tary a se střediskem Žabljak je toho důkazem. Dojem umocňuje Durdevičův most, dlouhý 400 m a vysoký 44m. Byl postaven v letech 1937-40 a jeho osud je provázen tisícem dramatických příběhů, včetně pokusu o jeho zničení i obnovu. Dnes vám adrenalin může rozproudit Bungee Jumping. Méně dostupné a od civilizace vzdálené je divoké Prokletije na hranicích s Albánií. Do hranice 2700 m už nejvyšším vrcholům chybí jen málo.
Ve městech a vesničkách se z minulosti dají odečítat období benátské, osmanské, slovanské a především následky častých zemětřesení, kdy se vesnice a městečka změnila během pár sekund v sutiny. Stejný osud postihl i jedno z nejstarších měst Bar, o kterém historie ví snad všechno. Snad jen původ názvu není zcela jasný. Nabízí se, že za název je odpovědné město Bari naproti na italské straně Jadranu. Ve světě techniky je zapsaný Bar prvním dálkovým radiovým přenosem právě do Bari. Přenos osobně uskutečnil italský technický fenomén Marconi.
V Sutomore dominují červené oblázkové pláže a kostel s dvojitým oltářem katolicko-pravoslavným. Podobných případů společného soužití Balkánců je celá řada a vyžaduje dost velké úsilí přimět je, aby se pokusili po tisíciletích společného života navzájem vyvraždit.
Sveti Stefan je vlastně ostrov, spojený s pevninou úzkou písečnou lávkou. Přes velké vložené peníze, kdy se měl ostrov přiřadit ke střediskům, určeným výhradně světovým celebritám, se dnes vrací blíž k normálnímu životu. Dokonce tam otevřeli veřejnou pláž. Pohled z kajaku se vám bude určitě líbit.
Dále k severu zdobí pobřeží Budva, jedno z nejstarších měst na Balkáně. Za prohlídku stojí především hradby starého města. Ani Budva nebyla ušetřena katastrofálního zemětřesení 1979.
Hodně pozornosti zasluhuje Kotorský záliv, který zřejmě vznikl zaplavením ústí někdejší řeky. Boka Kotorská je u nás známá vzpourou námořníků rakouského loďstva v r. 1918. Po potlačení vzpoury bylo popraveno i několik našich lidí, které připomíná pamětní deska. Proplouvat stejnými slanými vodami na kajaku jako pluly válečné lodě Habsburg a Radetzky, kde vzpoura začala, bude určitě nevšedním zážitkem. Dnes nám snad v této památné zátoce žádné nebezpečí nehrozí už jenom proto, že přímo na pobřeží budou při nás stát skoro všichni Svatí. Určitě Sveti Ivan, Tripun, Mikulaš, Lukáš, Pavel, Anna, Panna Maria, Ilija, Stepen, Rose a Marko.
Černá hora nabízí nekonečně sakrálních staveb a může se pochlubit i řadou minaretů. Snad nejslavnější stavbou je pravoslavný klášter Ostrog se dvěma kostely ve skalách, který jakoby se narodil do jiného světa.
Když se nám podaří všechna popsaná turistická lákadla najít, projet, prohlédnout a obeplout, čeká nás ještě nejslavnější černohorský pivovar, také našim milovníkům piva dobře známý. Tentokrát ho ale navštívíme v Nikšiči.
Jízdu na kole, pěší túry i pádlování je možné podle chuti zkrátit a ulehčit si je mikrobusem. O tom, že se dá u moře také ležet, slunit, relaxovat, plavat, opalovat, koupat a potápět zatím nepadlo ani slovo. S tím se jaksi ve volných chvílích počítá.
TERMÍN: 18. – 27. 7. 2025
CENA: 11 200 Kč
V ceně je doprava osob a materiálu do Černé Hory a dále dle rozpisu, program a jeho provedení, zajištění nocležišť a kempů, vody a potravin.
INFORMACE:
Jedeme mikrobusem s přívěsem na kola a lodě, spíme ve vlastních stanech volně, po vzájemné domluvě v kempech. Stravujeme se z vlastních zásob, doplnění každý den možné. Protože mistrál podle meteorologů v létě nefouká žádným převažujícím směrem, nebudeme s ním bojovat a poplujeme od albánských hranic k severu. Během cesty autem, na kole i na kajaku navštívíme výše zmíněné nepřehlédnutelné přírodní a kulturní výjimečnosti. Kola budou mít účastníci svoje, kajaky s vybavením si mohou u nás zapůjčit. Program není míněn jako sportovně-výkonnostní, spíš je cílem poznat exotická místa nezapomenutelným způsobem. Jako každá činnost v přírodě jsme velmi závislí na počasí. Pro tyto případy počítejte s možnou úpravou programu.
PROGRAM ZÁJEZDU:
- den V 8.00 odjezd od Vikingtouru, Kounicova 20, Bratislava, Budapešť, Bělehrad, Čačak, provizorní nocleh. V případě deště se pokračuje v noční jízdě.
- den Přes Užici, Pljevlja/ mešita Husseina Paši, jedna z největších na Balkáně/, Djurdevićův most /most je architektonickým skvostem, sám Djurdevič byl domorodec, který v místě stavby r. 1940 bydlel, nic víc/. Cyklostezkou do nejznámějšího černohorského střediska Žabljaku. Na evropské poměry je toto lyžařské středisko dost odlehlé od okolního světa, což může být i předností. Odtud na kole 12 km, 150m převýšení na vyhlídkový vrchol Ćurevac / 1625/. Spaní autokemp Razvršje.
- den přejezd mikrobusem do Nikšič, pivovar, na kole pod klášter Ostrog/ 40km/ pěšky vzhůru o 220 výškových metrů. Klášter je z roku 1670 a v současnosti je významným poutním místem Srbů a Černohorců. Úchvatný pohled do širokých dolin./ Na kole 30 km/ do hlavního černohorské města Podgorica, po dálnici do osady Veruša, /45 km/, kemp.
- den na kole pohoří Prokletije, pod romantickou horou Raškovo Guvno, na Bugumirsko jezero, přírodním parkem Komovi vzhůru vysokohorskou krajinou k prameni Katun Ljakovica, 15 km,
převýšení 300 m. Stejnou cestou zpět do kempu do Veruši, kemp. - den na kole z Veruši dolů do Podgorice / 40 km/. Během túry pohledy téměř z albánské hranice, na jedno z nejvyšších a nejdivočejších pohoří Balkánu. Lesnatou krajinou přes několik vesniček Lopate, Lieva Rijeka, Jablan, Klopot, pak dolinou řeky Morača do Podgorice, kemp .
- den mikrobusem k moři do města Bar, na kajaku kolem pobřeží, přístav, městská pláž, maják, skály, nuda pláž, monastyr Ratac, Sutomore pláž./10 km na kajaku/, kemp.
- den přejezd autem do Sveti Štefan. Na lodi podél pobřeží, obeplujeme ostrov sv. Nikoly s kostelem, podél pobřeží Budvy uvidíme Stari grad. Za městem se dostaneme do zátoky do kempu. / 12 Km /
- den. přejezd mikrobusem do Kotoru, na kajaku na ostrov sv. Marka, vlevo pláž. Tunely pro kotvení ponorek z 2.sv. války, romantické přespání na pláži.
- den mikrobusem Zagreb, před městem velké parkoviště, možnost přespání nebo jízdy přes noc.
- den cesta do Brna.
Pravoslavný klášter Ostrog
-
Sveti Stefan
Djurdjevićův most
Město Budva
Perast
Řeka Tara
Minaret Ulcinj