JSME VIKINGOVÉ
Už od poslední revoluce a možná i před ní. Od roku 1989 dokonce s povolením úřadů. Nutno přiznat, že ve srovnání s opravdovými Vikingy nejsme ani slaboučkým čajovým odvarem. Přesto oslavíme s vikinskými potomky celého světa dvě významné události.
NA TU PRVNÍ SE POPLUJEME PŘÍŠTÍ ROK PODÍVAT
Amundsenova loď se po sto letech vrátila do Norska. Pod vodou byla 85 let
OSLO/PRAHA – Maud, loď legendárního polárního objevitele Roalda Amundsena, se v pondělí vrátila zpět do Norska. Vrátila se tak z cesty kolem severního pólu, kterou započala před více než sto lety. Cenný relikt norských expedic byla vylovena z moře v roce 2016, poté, co strávila téměř 86 let pod hladinou v kanadských artických vodách, kde se v roce 1930 potopila.
Vrak lodi byl po zastávce v Grónsku tažen přes sever Atlantického oceánu na člunu. V pondělí ráno dorazila Maud do přístavu Bergen v Norsku.
„Cesta byla dlouhá, ale vše proběhlo v pořádku,“ uvedl pro agenturu AFP Jan Wanggaard, manažer celého projektu na dopravení Amundsenovi lodi zpět do norských vod. Díky financování projektu trojicí norských podnikatelů bude loď vystavena ve městě Asker na jihovýchodě země nedaleko Osla. Právě odtamtud v roce 1917 loď vyplula na svou expediční cestu.
„Roald Amundsen je pro Norsko stále důležitou historickou osobou,“ uvedl Wanggaard o muži, který jako první dosáhl jižního pólu. Amundsen chtěl na Maud studovat Severní ledový oceán tak, že se nechá nést na ledu kolem severního pólu.
V roce 1906 se Amundsen stal prvním Evropanem, který projel severní cestou, když hledal rychlejší cestu z Evropy do Asie. Následně touto cestou projel i s Maud v letech 1918-1920 a ačkoliv cesta přinesla řadu vědeckých poznatků, nemohl se Amundsen s lodí dostat dost daleko, aby zahájil polární expedici.
National Post (Twitter)@nationalpost
18.srpna 2017 v 05:20, příspěvek archivován: 23.srpna 2018 v 16:45
90 years after it sank, Nunavut returning Arctic explorer Roald Amundsen’s https://t.co/T80tX5QvJahttps://t.co/Bo0g9gv4DA24 lidí to sdílíodpovědětretweetoblíbit
„Chtěli jsme popsat celou expedici norskému obyvatelstvu,“ vysvětlil Wanggaard. Loď byla pojmenována po norské královně Maud. Loď byla v roce 1925 prodána Hudsonské pobřežní společnosti a překřtěna na Baymaud poté, co byl Amundsen donucen vyhlásit bankrot.
Plavidlo následně sloužilo jako plovoucí jatka, nebo jako první radiostanice. V roce 1930 se potopila nedaleko města Cambridge Bay na severozápadě Kanady. V roce 1990 její vrak koupila norská společnost Asker za pouhý jeden dolar. Místní obyvatelé proti vyzvednutí a odvezení Maud protestovali, ale správa kanadských kulturních památek nakonec v roce 2012 rozhodla, že loď může být odvezena.
06.srpna 2018 v 19:33, příspěvek archivován: 23.srpna 2018 v 16:45
NA TU DRUHOU K POBŘEŽÍ NOVÉHO SVĚTA JEDINĚ LETADLEM. JESTLI POLETÍ.
Vikingové dopluli do Ameriky v roce 1021. Ukázal to výzkum jejich osady
- 10. 2021 – 11:54 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:
Vikinský vůdce Leif Eriksson se vyloďuje na pobřeží Severní Ameriky. | zdroj: Profimedia
Od objevu Ameriky vikingy uplynulo letos na podzim 1000 let. Důkaz poskytl nový průzkum vikinské osady v kanadském Newfoundlandu.
Pokud patříte do kategorie dříve narozených, patrně vás na základní škole učili, že prvním Evropanem, který objevil Ameriku, byl roku 1492 Kryštof Kolumbus.
Neříkali vám pravdu.
Co byste měli vědět o vikinzích, navoněných metrosexuálech raného středověku
Nebyl to janovský obchodník Kolumbus, ale viking Leif Eriksson, který jako první Evropan přistál v Novém světě. Víme to už několik desítek let. Teď ale známe i přesné datum, kdy tam doplul. Bylo to v roce 1021, tedy 471 let před Kolumbem.
Datum určili výzkumníci z univerzity v nizozemském městě Groningenu. Využili při tom novou technologii, která jim umožnila přesněji datovat vylodění vikingů – dosud se vědělo, že do Ameriky připluli někdy po roce 1000.
Pomohla sluneční bouře
Experti z Groningenu, jejichž výzkum byl ve středu publikován v časopisu Nature, určovali datum vikinského vylodění v Americe z trámů a dalšího opracovaného dřeva jejich osady v L’Anse aux Meadows na území dnešní kanadské provincie Newfoundland.
Přesné datum pomohly určit silné sluneční bouře, které už dříve byly datovány do let 992 a 993. Při nich se významně zvýšila koncentrace uhlíku C14, který zanechal výrazné stopy ve struktuře dřeva.
Leif Eriksson. První Evropan, který objevoval Ameriku. | zdroj: Profimedia
„Když jsme měřili koncentraci uhlíku C14 v letokruzích, u jednoho z nich jsme zaznamenali velmi silné hodnoty a jsme přesvědčení, že to odpovídá sluneční bouři,“ cituje stanice CNN Margot Kuitemsovou, která výzkum vedla. Z roku 992 pak vědci dopočítali letokruhy (bylo jich 29) a zjistili, že stromy, ze kterých postavili osadu, vikingové na Newfoundlandu pokáceli v roce 1021.
Výzkum potvrdil, že osada je dokladem nejstarší známé přítomnosti Evropanů v Americe a nejstaršího přeplutí Atlantiku.
Ságy nelhaly
O plavbách do Ameriky se zmiňují severské ságy. Píše se v nich, že viking Leif Eriksson koupil loď od obchodníka Bjarni Herjolfssona a vyplul směrem na západ. Jeho cílem bylo objevit rozlehlou zemi. Vyprávěl mu o ní jeden z obchodníků, který ji v dáli zahlédl, ale nikdy u ní nepřistál.
Vikingové šířili nejsmrtelnější virus na světě
Viking se bez mapy, kompasu a s hrstkou tří desítek bojovníků vypravil směrem, který mu popsal. Nehnala ho pouze touha po nových objevech a dobrodružstvích, ale také vidina dřeva, kterého byl v Grónsku nedostatek. Obchodník vypověděl, že země, kterou na západě spatřil, oplývá lesy.
Leif ji vskutku nalezl. Prozkoumal pobřeží a dal jména třem oblastem: Dnešní Baffinův ostrov nazval Zemí plochých kamenů, ve staré severštině Heluland. Poloostrov Labrador pojmenoval Země lesů, tedy Markland. Nakonec přistál na Newfounlandu, jemuž dal jméno podle sladkých hroznů Země vína, Vinland.
Severské ságy, založené na ústním vyprávění, však nebyly pokládány za průkazný zdroj vikinské plavby do Ameriky. Stal se jím až v roce 1963 nález pozůstatků vikinské osady místě pojmenovaném L’Anse aux Meadows.
Vikingové globalizovali svět
Manželé Ingstadovi objevili základy staroseverských stavení, obytných dvorců, kovárny a stopy po tavení železa. Vikingové tuto osadu v jedné ze ság popsali jako Leifsbudir. V osadě podle ní přečkali zimu. Na jaře naložili vzácná dřeva, hrozny i klasy obilí na loď a vydali se zpátky do Grónska.
Objevil Kolumbus s Amerikou také syfilis?
Na další vikinskou výpravu do Vinlandu se pak vypravil Leifův bratr Thorvald. Se svými muži se však dostal do konfliktu s domorodými indiány a v boji ho indiáni zastřelili šípem.
Třetí vikinskou plavbu do Ameriky podnikl obchodník Karlsefni se sto šedesáti lidmi na pěti lodích. Vztahy s domorodci, kterým vikingové říkali skraeligové, však byly po Thorvaldově cestě natolik vyhrocené, že se raději záhy po vylodění vydal zpátky.
Další vikinské plavby do Ameriky ságy nezmiňují.