Řecko – kolem Korfu na kajaku

Korfu (řecky Κέρκυρα, Kérkyra, [ˈkʲe̞ɾkʲiɾa]IPA; starořecky Κέρκυρα nebo Κόρκυρα; latinsky Corcyra; italsky Corfù) je druhý největší ostrov v Jónském moři, součást Řecka. V nejužším místě ho od pevninského Řecka dělí pouhých 5 km. Má rozlohu 592 km² a 107 879 obyvatel. Ostrov tvoří zároveň stejnojmennou prefekturu v kraji Jónské ostrovy …

více informací

Norsko – pěšky národním parkem Hardangervida

Co všechno uvidíme? Z okna mikrobusu Německo, moře na čtyřhodinovém trajektu přes Balt do Švédska. Později jižní pobřeží Švédska, Oslo, údolí Numedal a konečně Norsko – Eidfjord, poslední výběžek 160 km dlouhého Hardangerfjordu. Po rozloučení s řidičem na 7 dnů uvidíme kamenitou pustinu bez lesa, skály a kamení, trávu, vřesoviště, ledovec, …

více informací

Slovensko – Malé Karpaty na kole

  Malé Karpaty jsou prvním pohořím, kterým nad Dunajem začíná velký karpatský oblouk. Pak následují Bílé Karpaty, Beskydy, Fatry, Tatry, Poloniny, Maramuše a Fagaraše, než se Karpaty skloní zase zpět k Dunaji. Z tohoto horského systému prohlédneme jen kousek, ale zato poctivě. Čachtice, kde svoji túru zahájíme, patří k nejsevernější oblasti Malých Karpat …

více informací

Norsko – Lofoty na kole a kajaku

Lofoty budu cílem naší letošní letní výpravy, dlouhé 7000 km. Během cesty se vyskytne určitě dost možností k poznání severního Švédska a Norska, které nám doposud k úplnosti chybí.  Samotné Lofoty jsou asi nejkrásnější, nejdivočejší a nejpůsobivější oblastí Skandinávie. Hlavně, aby tam nepršelo. TERMÍN: 12. – 28. 8. 2016 CENA: 12. 500 …

více informací

Lipno na kajaku nebo nebo na kole

Vodní nádrž   o délce 50 km byla postavena v letech 1950-59. Největší hloubku má přes 20 m. Je zasazena mezi vysoké kopce i přes 1000 m jak z naší, tak z rakouské strany. Leží uvnitř Šumavského národního parku. Kromě skalnatých břehů, dlouhých zátok, rašelinišť a lesů bude zajímavý Schwarzenberský kanál, Želnavský smyk, Vítkův …

více informací

Lužické hory na kole – krajinou roztodivných skal

Lužické hory nejsou samozřejmě žádné hory, protože jsou nižší než Vysočina. Nejvyšší vrchol Lužice nedosahuje ani osmistovku. Po rovině se přesto moc nesvezeme. Lužické hory byly zpočátku pískovcové a když přes ten písek prorazila později láva, jakási pahorkatina tam vznikla, navíc je pestrá a malebná, hodně zalesněná a často prošpikovaná …

více informací